Přírodniny

Kurzem u Petry Oringle jsem propadla nejen vázání věnců, ale také procházkám. Ne že bych předtím nerada chodila ven, to vůbec ne, ale teď se na to dívám jinak. Pomalu Stelince rušíme kočár, nepřipomínáme ho a snažíme se chodit pěšky. Už se to zlepšuje, trasy se mírně prodlužují, přesto to jsou zatím miniprocházky. Teď ale koukám kolem sebe, sbírám a už mi tolik nevadí to neustálé postávání.... Víte jak to myslím, že? :-D A víte, že nijak špatně, že? :-)

Sbírám, hledám a nacházím.... Navíc přírodniny jsou děsně fotogenické. Našla jsem místa se starým pařezem, starou spadlou vrbou, kde by se daly fotit i výrobky. Takže samá pozitiva... :-)

Poslední dva věnce vznikly o víkendu s kamarádkou. Byl to báječný holčičí víkend plný šití, sportování, povídání. Nutně jsem to potřebovala. 

Dokonce víkend předtím jsme byli s manželem po třech (více?) letech sami doma. To bylo najednou ticho:-)  Šli jsme do kina a já si s malou kabelkou, v botách na podpatku a bez kočáru připadala dost nepatřičně. Nikdo nám u kávy neskákal do řeči, nikdo nedrobil, nikdo mi nesnědl zákusek, nemusela jsem nikoho utírat, převlékat, upozorňovat, okřikovat... zvláštní, ale děsně relaxační:-) Tři roky na mateřské byly krásné, ale bez hlídání také náročné. Ale zvládli jsme to. 

 Pomalu finišuji a dny do začátku práce už můžu odpočítávat. Uteklo to. Po Vánocích už v plném pracovním nasazení. :-)

Lucie

Věnec

Nemůžu se na něj vynadívat. Skoro po týdnu je pořád krásný, jako čerstvě umotaný. A jak voní! Nevěřila bych, že bříza a břečťan nám může provonět domov. :-)
Tímto bych ještě jednou chtěla poděkovat Petře Oringle za uspořádaný workshop, že mi otevřela oči (doslova) i dveře k dalšímu tvoření.

Kudy chodím, tudy koukám a příští rok budu mít oči na stopkách, abych si nasbírala dost materiálu.:-) Protože už jen ten sběr musí být děsně krásný relax.

Krásné babí léto přeji! :-)
Lucka

Zahradní přebytky

Děkujeme všem milým sousedům a příbuzným za všechny jejich letošní zahradní přebytky, kterých jsme se vždy s radostí ujali:-) Co jsme nesnědli hned, jsme si schovali do skleniček či krabiček. V zimě nás tedy ve sklepě čeká lečo, omáčka unclebens, spousta marmelád a povidel. V mrazáku borůvky, švestky, josty, ostružiny, jahody ale i celerová nať či petrželka:-) A ve skleničce na poličce sušená meduňka, máta, majoránka, šípky.
Ze sušičky jablíčka, rybízové placičky, těšíme se na šípky a už sbíráme kolem polí ořechy...

A to je dobrá úroda, na to, že jsme ve městě v bytě, no ne? :-D

Lucie

Stromečky z listí

Delám je s přestávkami už od dětství, kdy jsem si při sbírání javorové listy skladala úhledně na sebe. (jak jinak :-D).

Pěkně od největšího po nejmenší, co největší rozpětí barev. Stonky svázat,omotat provázkem, samy vytvoří kmen. Lepší je určitě usušit, ať se moc nekroutí. Zvládnete i s malými dětmi a hned na procházce! ;-)

Druhý stromeček Adámek dal paní učitelce, zdobí jim třídu. Pobral mi i dýně. Je to malý aktivista. :-D Takže doma toho podzimního opět moc nemáme. :-)

Mám ale nejkrásnější a nejmilejší výzdobu - celoroční. Mého malého skřítečka. :-)

PS: Losovat o vánoční balíček budu, nebojte, jen nestíhám dokončit to, co jste měly hádat:-)
Ale už to nebude dlouho trvat:-)

Lucie

Šípkový čaj

....nastal jeho čas, sbíráme, sušíme, vaříme. Je výborný!

Jak jej děláme? Hrst sušených šípků povaříme ve vodě jen chvilku. abychom neztratili cenné vitamíny. Po vypití můžeme šípky znovu převařit a udělat si takto i tři výluhy. Pokaždé je jiný a přijde mi, že tak třetí výluh je nejsilnější a nejchutnější. I barva čaje je nejsytější.

Využíváte darů přírody a sbíráte šípky?

Podzimní háčkovaná jablíčka

Když jsem je viděla u Lenky na blogu, nemohla jsem odolat :-)

Návod je u Lenky, přikládám i zde, kdo by se chtěl také zabavit háčkem. Do hodinky ho máte! :-)

Pěkný podzim!
Lucie

Podzim ve starorůžové...

Proč ne? :-) Nedávno mě růžová v souvislosti s podzimem zaujala u Aničky na blogu v příspěvku s podzimním věncem. A právě růžovou - tedy starorůžovou si vybrala Romča, pro své dýně. Jsou na světě a já se moc těším na zítřejší osobní setkání a předání.:-)

A já se jdu od podzimu vrátit k háčkovaným oříškům a hvězdičkám... :-)

Háčkované dýně

Podzim se blíží, je třeba se připravovat... Romana, kterou jsem poznala díky výměně, kterou uspořádala Marcela, mně poprosila o háčkované dýně.  Ještě předtím jsme si ale udělaly radost při společné kávičce dalšími našimi výtvory. O nich třeba příště:-)

Dýně jsou háčkované krátkými sloupky za zadní očka, tím vzniká takový reliéfní vzorek. Uháčkujete dlouhý pás (tak jak chcete aby byla dýně široká), sešijete, nebo lépe sháčkujete, stáhnete okraje, vyplníte dutým vláknem a nahoru vložíte nebo vlepíte usušenou stopku z dýně či cukety nebo klacík.

Velikost záleží i na velikosti zvoleného háčku. Malou jsem háčkovala č. 3. velkou háčkem č. 4 a rozdíl je vidět:-) Větší má po pravdě pár řad navíc, ale to je tím, že je prostě větší.

Tyto šedohnědé byly zkušební, zůstávají tedy u mně. Romča si přála starorůžový odstín, tak jdu ně ně:-)

Pokud máte chuť, vrhněte se na ně. Kdybyste potřebovaly nějakou radu, určitě napište. :-)

Lucie

Paličkovaní z provázku

Paličkování nemusí být jen bílá krajka a pasparta nebo rámeček....

Tam sice jemnost krajky vynikne nejvíce, ale já ráda kombinuji i jiné materiály. 

Taková moje srdcovka je jutový nebo jiný provázek a samozřejmě korálky. Práce s takovým materiálem je někdy trochu obtížnější, ale výsledek, myslím, stojí za to. :-)

O víkendu jsem si u rodičů vyfotila něco z toho, co jsem dříve tvořila. Obrázky jsou staré tak 12-15 let, nejsou zarámované, maminka je má připíchnuté různě na korku, dřevě, na zdi.... prostě zrovna tam, kde je potřebuje a kde se jí líbí.

Co říkáte na tuto variantu paličkování? 

Lucie

Už vytvrdla...

... samotvrdnoucí hmota a z ní nové ozdoby. Mám totiž krásná nová vykrajovátka:-)

Používám je na stromeček, dárečky, malé pozornosti, zdobím s nimi vína na narozeniny, věším na větvičku, nejraději modřínovou nebo kroucenou vrbu. Často si s nimi načančám svíčku, vázičku, starou zavařovačku nebo pověsím na úchytky od skříně či komody.

Využití je prostě široké. Pracujete se samotvrdnoucí hmotou? Kam byste si ozdoby dali vy?

Pro případné zájemce budou na fleru. Ještě chystám nové zpracování této hmoty, tak snad se povede a brzy vám jej ukážu:-)

Lucie

Podzim...

...  je už prostě tady:-)

podzim venku...

...podzim u nás doma....zatím:-)

"Zatím" píši proto, protože ještě finišuji s pirátskou oslavou a výzdobou. Skolila mně střevní chřipka, tak jsem byla pár dní mimo provoz, takže plány se trochu změnily, nestihnu všechno, ale i to je možná ku prospěchu:-)

Listy budou k dispozici na fleru.

Lucie

Komu se nelení...

... ten má už v září jeleny:-)

Sice ještě chystám pirátskou oslavu Adámkových narozenin, ale už jsme si vyrobili dekoraci na potom.
A také, abyste si i vy mohli podobnou včas vyrobit, pokud se vám líbí.

Šablonku Vám ráda pošlu v pdf.

A jak na to? Adámek se překvapivě bez velkých problémů nechal vyfotit, tak nabízíme postup :-)

....přeložit papír, obkreslit šablonku a vystřihnout

... ohnout na krku na jednu i na druhou stranu, rozložit a "lupnout" uprostřed, vytvoří se krk

... stejně tak s hlavičkou, ta už se pak vytvaruje skoro sama
... nalepit očička, namalovat čumáček a je hotovo

... my použili ještě větvičky na parohy,  na ocásek jsme neměli materiál, ale třeba z jarních kočiček by byl parádní

Tak co, dáte se do toho?:-)

Lucie

Podzimní dobrotky

Užíváme si povidel a marmelád, čaje ze sušených šípků, domácí paštiky, křížal i pokladů z procházek - oříšků i ořechů.
Materiál z ořechů střádám na háčkované ozdoby, které už pomalu připravuji na jarmark. Loni i předloni měly oříšky velký úspěch:-)
Kromě tradičních švestkových povidel jsem vyzkoušela i hrušková povidla/džem a je to báječná pochoutka. V kombinaci s palačinkami něco úžasného :-)

Na čem podzimním si pochutnáváte vy?
Hezký den!
Lucie:-)

Podzim u nás

Příroda je ta nejkrásnější dekorace. Trochu jsme si jí přinesli domů.

Sluníčko, teplé barvy, psychoterapie..... tu teď poslední dny potřebuji jako sůl. Zítra mně čeká poslední den v práci. Byla jsem tam pět let.....nerozumím pořád tomu, proč mně vyhodili. Když člověk někomu "šlápne na kuří oko", to se asi neodpouští. Několika měsíční psychický tlak, kritika, přehlížení, kolektivní izolace je hrozně vyčerpávající.
Paradoxně zřejmě ani oni přesně neví, proč se mnou spolupráci ukončili, jinak by dnes neškemrali, zda bych náhodou ještě nezůstala, protože si nikoho nenašli  asi ani nenajdou.  Jsem šťastná, že jsem hrdě mohla odmítnout, byť náš rozpočet to tak brát nebude. Psychické zdraví je ale přece důležitější. A pro mně dvojnásob! :-)
Těším se na další dny, další výzvy, tvoření, přípravy na miminko, vánoční jarmark a výstavu u nás v obci. Volný čas už mám v hlavě zaplněný, tak teď jen vše stihnout a užít si to:-)

Krásné a klidné dny přeji.
Lucie