7. září 2020

Plenkovník zvířátkový

Krásný den přeji. 

Šila jsem poslední týdny pár věcí. Postupně Vám je tady nasázím. :-) Jednou z nich byl plenkovník. Vybrali jsme s paní nakonec tuto krásnou zvířátkovou látku a udělali dobře. Měla jsem chuť střihnout hned ještě jeden. Ale udržela jsem se. :-)
Vím, jak by to dopadlo....:-)





Lucie

18. července 2020

Jeseníky ve dvou

Po více než po roce jsme si sami vyrazili na víkend do milovaných Jeseníků. 
Čekala nás cesta na Praděd přes Naučnou stezku Bílé Opavy. Užili jsme si to parádně, ten den vyšlo hezké počasí a ušli jsme pěkných 18 km. Druhý den jsme se "léčili" ve wellness a venku bylo kolem 10°C.

V neděli jsme se vydali z Malé Morávky na Hornickou naučnou stezku Javorový vrch. Bohužel, tu nemohu doporučit, protože není vůbec značená, ale vůbec. Bloudili jsme lesem a marně hledali stezku a cedule. Ale i tak jsme si nabloudili cca 10 km a viděli tak cca třetinu z naučné stezky, která má jinak 5km. Nám to ale nevadilo, každý krok se počítá a když je do kopce, tím lépe:-)

Přidat popisek















Mějte se krásně. Mám několik uložených článků, které jsem nějak nestihla zveřejnit, takže brzy zase něco přidám:-)
Lucie

27. května 2020

Deka hořčicovo-šedá


Došila jsem deku. Skoro po roce. Hrůza. Přitom se tak krásně šila. Mám z ní radost. A ještě ten večer, kdy jsem ji zveřejnila na fb, se zamluvila. Vznikl k ní ještě plenkovník.
A jak to tak bývá, sem vkládám se zpožděním. Pokusím se polepšit.

Kombinace se mi moc líbí, možná udělám podobnou k nám domů? Ale neslibuji...:-)


Lucie

15. dubna 2020

Doma


Opět pár fotek od nás. Přibyly nějaké květiny, dekorace. Ale ne moc, spíše stěhuji, přesouvám. A zeleň, to je nejlepší dekorace:-)

Tento článek jsem si připravovala ještě před koronasituací u nás. Nestihla jsem vložit. Až na pár drobných změn je vše stejné, přibyl mi nádherný svícník, který jsem dostala za ušité roušky. 














Přesadila jsem také skoro všechny kytky. Řízky, které mi pustily kořínky jsem také zasadila, takže se mi doma zelení přes padesát zelených krásek. Mám z nich radost, staly se mi novým koníčkem a relaxem...

Mějte klidné dny.
Lucie

5. dubna 2020

Rouškobraní

Hezký večer,

asi jako u mnohých z vás byly i u mě poslední týdny ve znamení šití roušek. Ušila a rozdala jsem jich kolem sebe přes sedmdesát. Není to velké číslo, ale dalo mi to časově dost zabrat. Jednu roušku jsem šila kolem půl hodiny (se vším všudy). Teď jsem dokončila, co jsem slíbila a jsem ráda, že snad mohu kapitolu roušky uzavřít.

Byly to zvláštní náročné tři týdny. V práci (ambulanci) jsme omezili provoz, po dodání základních pomůcek jedeme pořád omezeně. Jednak není takový zájem o návštěvu a jednak procedury kolem současného stavu jsou také náročné. Dost se naběhám (pozitivum), časově náročná je desinfekce  všeho všech a pořád.... je to takový kolotoč. Přesto jsem moc ráda, že do práce můžu a že stále pracujeme. Snad nám to vydrží co nejdéle.

Doma mě čekají nevybité děti, úkoly, neustálý binec doma.... má chuť jim vyvařovat, péct. Moje potřeba cvičit, mít dokonale uklizeno, vytříděno... Muž, který na home office doma z dětí šílí... Chápu ho a je taky... musíme vydržet. Jedny prarodiče nám zavřeli na Slovensku a mé rodiče asi teď nechci raději jezdit navštěvovat, přece jen jsou v rizikové skupině a já pracuji ve zdravotnictví....

Takže roušky máme za sebou, ať dobře slouží a ať brzy můžeme opět komunikovat bez nich. Vidět emoce, které tvář při komunikaci má, úsměv, který je teď skrytý a který chybí....



Držte se, mějte se hezky pokud možno. Já se zase ozvu. Mám dost připravených nepublikovaných fotek a článků:-)

Lucie

21. března 2020

Z procházky


Z víkendové procházky před dvěma týdny... Děti kolo, odrážedlo, já foťák a tři hodinky venku uteklo ani nevíme jak:-) Konečně sluníčko, světlo, teplo. Tuto zimu mi to obzvlášť scházelo....
Kdo mohl tušit, že to bude na dlouho poslední delší procházka....





Mějte se pokud možno dobře, moc zdravím a přeji všem hodně sil do dalších dnů.
Lucie

10. března 2020

Třpytková oslava

Slavili jsme v únoru Stelinčiny 4. narozeniny. Kdy to tak uteklo? Stelinka miluje třpytky, laky na nehty, ozdoby, prstýnky. Je to velká parádnice a kupodivu na svůj věk umí vše pěkně sladit. Rozhodli jsme se pro třpytkovou oslavu, všichni pozvaní měli nějaký doplněk - jak říká Stelinka, třpytkavý.

Oslava se vyvedla, opět jsme se všichni sešli, bylo veselo. Mně se trochu nedařilo s vařením a pečením, takže na focení už pak nebyl čas ani chuť. Tak aspoň něco málo na památku:-)






13. února 2020

Kapsář domečkový

Pěkný den,

koncem ledna jsem, v méně bolavých dnech, šila kapsář na objednávku. Tato barvená kombinace je velmi oblíbená, nedivím se. Také nám ve školce visí. :-)
A ty proužky musí sedět! :-D



Lucie

3. února 2020

Krásný dobrý večer.

Celý leden jsem nešila, neháčkovala, netvořila, nevila věnce, prostě jsem úplně vypnula. Tělo pauzu asi chtělo, přesto není po měsíci klidu vůbec spokojené. Mysl ji možná potřebovala také a stejně jako tělo spokojená není.
Tvoření mi chybí, moc, prostě ho k životu potřebuji. Potřebuji také zpětnou vazbu, Vás na blogu, na IG či FB. Ráda se také na soc. sítích podívám dozadu, abych si připomněla, co jsem zvládla a věřte mi, někdy sama nechápu, kdy jsem vše stihla.:-)

Snažím se využívat čas co nejvíce efektivně. Aspoň si to myslím... :-) Je ale pořád spousta míst během dne, která bych mohla lépe využít. Jsem za ně ráda, vím o nich, ale ne vždy je po ruce dostatek energie. Ono, naplánovat si a dodržet vše, jak by člověk chtěl, nějakou energii vyžaduje. Ale když to klape, to je, panečku, paráda :-) Často ten čas ale, bohužel, proflákám..

Zbožňuji ten pocit, kdy vím, že jsem stihla hodně věcí. Někdy stačí, že dotáhnu do zdárného cíle relativně malé drobnosti, které mě v hlavě tíží. Však to znáte, nebudu vám zde vypisovat:-)

Prostě, leden byl asi odpočinkový, spokojená s ním úplně nejsem, na druhou stranu tak strašně rychle utekl, že je dobře, že je za mnou. Nestihla jsem si ani pořádně  utřídit myšlenky, ani priority, ani nic naplánovat a řeknu vám, že bez řádu, plánu a pevné ruky nad sebou asi nemůžu existovat. :-) Až se mi z toho neřádu sesypaly záda... Nebo možná proto? Někdo by řekl, že se tak honím a najednou jsem měla pauzu z vyčerpání? Na všem bude kousek pravdy. Ale ta záda bych z toho klidně vynechala, ráda bych si vše uvědomila i bez uskřípnutého mezižeberního nervu... Mmch, proč to tak bolí a jak dlouho ještě??

Těším na další dny a týdny. Musím si ještě všechno uspořádat, promyslet, ujasnit a rozvrhnout. Co chci stíhat, co vypustím (s tím bude trochu problém), čemu se nově věnovat, co léta odkládám...Ráda bych si něco upaličkovala do ložnice. Ještě ladím barvy, bude to větší obraz. Na výsledek si tedy musíme všichni počkat, včetně mě. :-D Určitě Vám ho potom ukážu.

Když tak přemýšlím a vypisuji, během ledna jsem se přece jen něčemu intenzivně věnovala. A to našemu bytu, úklidu, dekorování, také pokojovým květinám, které jsem si studovala, hýčkala, sprchovala, nakupovala:-)
Chtěla bych si to doma více zazelenit, více si domov zútulnit, možná vám drobné proměny během roku ukážu.

Dnes už končím, vkládám pár fotek mé zelené radosti a vás moc všechny zdravím a těším se, doufám, brzy! .-)
Lucie


Polštáře s háčkovanou aplikací mám už snad 10 let



Tlustici se zima líbí, odpadnutý lísteček zakořenil

Svícník v mém závěsném papírovém květináči zbožňuju!

Rhipsalis z naší střediskové chodby.... pssst! :-)

Zelenec... ve výprodeji za 150,- No, nemohla jsem ho tam přece nechat. A těch mimin co má!

Kaktusky drží, vůbec jsem nevěděla, že je vhodné je zazimovat... tak snad letos

A tenhle kaktus taky zbožňuju! :-)
PS: Příspěvek jsem si připravovala minulý týden, nestihla jsem jej dokončit a publikovat včas. Zimní dekorace už jsou schované. Žebra lepší, je to ale boj.

Mějte se hezky. L.