3. února 2020

Krásný dobrý večer.

Celý leden jsem nešila, neháčkovala, netvořila, nevila věnce, prostě jsem úplně vypnula. Tělo pauzu asi chtělo, přesto není po měsíci klidu vůbec spokojené. Mysl ji možná potřebovala také a stejně jako tělo spokojená není.
Tvoření mi chybí, moc, prostě ho k životu potřebuji. Potřebuji také zpětnou vazbu, Vás na blogu, na IG či FB. Ráda se také na soc. sítích podívám dozadu, abych si připomněla, co jsem zvládla a věřte mi, někdy sama nechápu, kdy jsem vše stihla.:-)

Snažím se využívat čas co nejvíce efektivně. Aspoň si to myslím... :-) Je ale pořád spousta míst během dne, která bych mohla lépe využít. Jsem za ně ráda, vím o nich, ale ne vždy je po ruce dostatek energie. Ono, naplánovat si a dodržet vše, jak by člověk chtěl, nějakou energii vyžaduje. Ale když to klape, to je, panečku, paráda :-) Často ten čas ale, bohužel, proflákám..

Zbožňuji ten pocit, kdy vím, že jsem stihla hodně věcí. Někdy stačí, že dotáhnu do zdárného cíle relativně malé drobnosti, které mě v hlavě tíží. Však to znáte, nebudu vám zde vypisovat:-)

Prostě, leden byl asi odpočinkový, spokojená s ním úplně nejsem, na druhou stranu tak strašně rychle utekl, že je dobře, že je za mnou. Nestihla jsem si ani pořádně  utřídit myšlenky, ani priority, ani nic naplánovat a řeknu vám, že bez řádu, plánu a pevné ruky nad sebou asi nemůžu existovat. :-) Až se mi z toho neřádu sesypaly záda... Nebo možná proto? Někdo by řekl, že se tak honím a najednou jsem měla pauzu z vyčerpání? Na všem bude kousek pravdy. Ale ta záda bych z toho klidně vynechala, ráda bych si vše uvědomila i bez uskřípnutého mezižeberního nervu... Mmch, proč to tak bolí a jak dlouho ještě??

Těším na další dny a týdny. Musím si ještě všechno uspořádat, promyslet, ujasnit a rozvrhnout. Co chci stíhat, co vypustím (s tím bude trochu problém), čemu se nově věnovat, co léta odkládám...Ráda bych si něco upaličkovala do ložnice. Ještě ladím barvy, bude to větší obraz. Na výsledek si tedy musíme všichni počkat, včetně mě. :-D Určitě Vám ho potom ukážu.

Když tak přemýšlím a vypisuji, během ledna jsem se přece jen něčemu intenzivně věnovala. A to našemu bytu, úklidu, dekorování, také pokojovým květinám, které jsem si studovala, hýčkala, sprchovala, nakupovala:-)
Chtěla bych si to doma více zazelenit, více si domov zútulnit, možná vám drobné proměny během roku ukážu.

Dnes už končím, vkládám pár fotek mé zelené radosti a vás moc všechny zdravím a těším se, doufám, brzy! .-)
Lucie


Polštáře s háčkovanou aplikací mám už snad 10 let



Tlustici se zima líbí, odpadnutý lísteček zakořenil

Svícník v mém závěsném papírovém květináči zbožňuju!

Rhipsalis z naší střediskové chodby.... pssst! :-)

Zelenec... ve výprodeji za 150,- No, nemohla jsem ho tam přece nechat. A těch mimin co má!

Kaktusky drží, vůbec jsem nevěděla, že je vhodné je zazimovat... tak snad letos

A tenhle kaktus taky zbožňuju! :-)
PS: Příspěvek jsem si připravovala minulý týden, nestihla jsem jej dokončit a publikovat včas. Zimní dekorace už jsou schované. Žebra lepší, je to ale boj.

Mějte se hezky. L.

2 komentáře:

  1. Luci, nejdřív popřeji, aby nic nebolelo! Můj muž tvrdí, že nás bolí tělo až když se zastavíme a máme čas se pozorovat :o)
    Ona taková pauza asi není vůbec špatná! A využití času... to je taky kapitola.
    Moc se mi líbí tvé fotky - kytičkám se u tebe skutečně daří!
    Zaujal mě ten Rhipsalis - mám jeden celkem velký, netušila jsem, že se dá zakořenit takhle ve vodě, to musím zkusit.
    Moc tě zdravím a přeji hezké a spokojené dny, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Helenko, se zpožděním děkuji za zprávu. Ano, rhipsalis mi takto koření, snad už brzy půjde do hlíny:-)

      Smazat

Děkuji za milou návštěvu.